Nové město

Top Menu

  • O nás
  • Předplatné
  • Kontakt
  • Nadační fond

Main Menu

  • Úvod
  • Společnost
  • Ze života
  • Vztahy, rodina
  • Návrat ke kořenům
  • Duchovní inspirace
  • Z hnutí Fokoláre
  • O nás
  • Předplatné
  • Kontakt
  • Nadační fond

logo

Nové město

  • Úvod
  • Společnost
  • Ze života
  • Vztahy, rodina
  • Návrat ke kořenům
  • Duchovní inspirace
  • Z hnutí Fokoláre
Společnost
Home›Společnost›Historicko-náboženský vývoj Ukrajiny

Historicko-náboženský vývoj Ukrajiny

By Redakce
1. 3. 2022
16
0
Katedrála Sv. Volodymyra v Kyjevě

Ilustrační foto: Robert Broadie, Wikipedie, Interiér chrámu svatého Vladimíra v Kyjevě

Těsně před agresí ruské armády na Ukrajinu letos v únoru pronesl ruský vládce Putin projev, kde deklaroval, že Ukrajina v podstatě nikdy neexistovala, že se jedná o umělý útvar, jemuž vdechla život až sovětská komunistická říše. My s naší historickou zkušeností v těchto slovech můžeme nalézat určité paralely s argumenty Hitlera v době mnichovské krize v roce 1938, kdy odůvodňoval příslušnost pohraničí k Německé říši. Putin se svými konstrukty směrem k ukrajinské státnosti nepřišel až těsně před vojenskou invazí, ale už v červenci minulého roku, kdy se asi už rodila myšlenka na nynější invazi. Je potřeba říci, že v tomto směru hraje na struny, na něž část Rusů slyší, neboť nedokáže vnímat Ukrajince jako samostatný národ, ale vidí v nich tak trochu mladší sourozence, o které je třeba se postarat.

Prvním státním útvarem na dnešním ukrajinském území byla Kyjevská Rus, na jejíž existenci se odvolávají Rusové i Ukrajinci. O etnickém charakteru tohoto státu v našem smyslu však nemůžeme vůbec hovořit. Pokud se podíváme do dalších historických peripetií, tak v nich najdeme již od středověké minulosti mnoho mocensko-politických vlivů, které se promítaly do jejího moderního vývoje. Najdeme tam vlivy polské, litevské, osmanské, vazby na Rakousko-Uhersko, a samozřejmě ve velké míře i ty ruské, na něž se Putin ve svých úvahách často odvolává.

Důležitým datem je pak rok 1654, kdy Bohdan Chmelnickij uzavřel smlouvu, podle níž se levobřežní (podle řeky Dněpr) část ukrajinského území připojila k carskému Rusku. Postupně tak vzniká rozdělení Ukrajiny na její západní část, která je více pod vlivem západní kultury, a východní díl s ruskými vlivy. Novodobá ukrajinská identita se začala formovat v polovině 19. století, přičemž se jí carské Rusko snažilo potlačit. Bolševická revoluce povzbudila ukrajinské snahy o autonomii, ale ty skončily přičleněním východní Ukrajiny k Sovětskému svazu v roce 1922, přičemž zde ve 30. letech v důsledku kolektivizačních Stalinových experimentů záměrně propukl hladomor, jemuž padlo za oběť tři miliony lidí.

Mnoho traumatizujících zkušeností pak na Ukrajinu přinesla druhá světová válka. Nacionální záště vyhrotily zejména zločiny, kterých se zvláště na Židech a na Polácích dopouštěli členové Ukrajinské povstalecké armády, lidově nazývaní banderovci. Dopady těchto strašlivých zkušeností jsou v současné době využívány ruskou propagandou, která s odkazem na tyto krvavé události hovoří o současném ukrajinském vedení jako o „nacistech“, čímž se ho snaží odlidštit a vsugerovat veřejnosti dojem, že válka je vedena proti negativním symbolům minulosti. Podobná rétorika byla ostatně použita i v rámci anexe Krymu. Je potřeba rovněž říci, že k porušování klidu zbraní docházelo v posledních osmi letech na východě Ukrajiny z obou stran, ale pomyslnou červenou čáru překročil a zahájení vojenské agrese udělal Putin, který tak nese hlavní zodpovědnost za nynější válku.

Tendence k rozdělování země se promítly i do náboženských poměrů, neboť na západě země převažuje řeckokatolická církev, ve zbytku je dominantní ortodoxie, kterou představuje Pravoslavná církev Ukrajiny, jež se jako samostatný subjekt ustavila oficiálně na začátku roku 2019 a reprezentuje největší počet věřících. Zvláště mezi ruskojazyčným obyvatelstvem Ukrajiny má však podporu i ruská pravoslavná církev moskevského patriarchátu, přičemž obě ortodoxní církve jsou mezi sebou v napětí. Navíc moskevský patriarcha Kirill Putina podporuje v narativu, že Rusko nyní hájí civilizační hodnoty proti dekadentnímu a zvrhlému Západu a někteří ruští pravoslavní sdílejí i pseudohistorickou tezi o tom, že Ukrajina má přirozeně patřit k Rusku.

Jaroslav Šebek, historik

TagsZamyšlení
Předchozí článek

Nové město č. 3/2022

Další článek

Ruku v ruce s řeholníky

Redakce

Související články Více od autora

  • Černá skládka u jezera Beseka, Etiopie
    Společnost

    Odpady – výzva pro budoucnost

    1. 5. 2022
    By Redakce
  • Společnost

    Osamocenost je jedna z nejrozšířenějších chudob

    1. 7. 2022
    By Redakce
  • Společnost

    Kultura srdce: Několik úvah o kultuře

    26. 1. 2023
    By Magdalena Broschová
  • Ze života

    Z druhého břehu

    26. 2. 2022
    By Magdalena Broschová
  • Člověk a víra
    Společnost

    Nenechat se uvěznit pocitem blahobytu

    1. 8. 2022
    By Redakce
  • Papež František
    Společnost

    Možnosti a meze papežské diplomacie na Ukrajině

    1. 4. 2022
    By Redakce

Poslední příspěvky

Návrat ke kořenům

Případ „Cengia“ jako součást proticírkevních zásahů Státní bezpečnosti

Osudy fokolarína Guida Mirtiho (viz též Nové město č. 7 a 8/2022), zvaného Cengia v sobě nesou jak silnou duchovní dimenzi, tak i zajímavý příběh z dob komunistického režimu a pronásledované církve. ...
  • Někteří z prvních fokolarínů

    „Nejistá sezóna“

    By Redakce
    1. 2. 2022
  • Rodina Lubichova, Trident 1929. Zleva sestra Carla, bratr Gino, Chiara, otec Luigi, matka Luigia a sestra Liliana

    Chiařina pokrevní rodina

    By Redakce
    1. 3. 2021
  • Od dětské víry k vlastní zkušenosti s Bohem

    By Redakce
    2. 8. 2022
  • Chiara Lubichová s tatínkem Liugim a maminkou Luigiou, foto archiv Citta Nuova

    Chiařina pokrevní rodina, 2. část

    By Redakce
    1. 4. 2021
logo

Měsíčník vydávaný Hnutím fokoláre v České republice. Vychází ze spirituality jednoty Chiary Lubichové

O nás

  • Havlíčkova 151/55, 602 00 Brno
  • 721 630 119
  • novmesto@volny.cz
  • Nejnovější příspěvky

  • Modlitba – „dech duše“

    By Magdalena Broschová
    26. 1. 2023
  • Kultura srdce: Několik úvah o kultuře

    By Magdalena Broschová
    26. 1. 2023
  • Hovory s Pavlem Fischerem

    By Magdalena Broschová
    23. 1. 2023

O časopisu

Věnuje se: životu v katolické církvi, ekumenickému dění, mezináboženskému dialogu i dialogu se současným světem a kulturou, životu podle evangelia a zkušenostem z každodenního života, životu rodiny, výchově dětí, aktualitám z Hnutí fokoláre a jeho spiritualitě, životu, problémům a aktivitám dětí a mládeže.

Více na focolare.cz
© Copyright Nové Město.