Prázdniny – možnost posílení vztahu s dětmi

Nastávající prázdniny mohou pro některé rodiče znamenat určitou úlevu… Po nějakou dobu nemusí dávat pozor na úkoly, povinnosti dítěte, placení obědů, data třídních schůzek, na všechny možné besídky, akademie atd. Pro některé rodiče to ale může znamenat i určitou starost. Co si s dětmi počneme ve chvíli, kdy nebudou na táboře nebo příměstském táboře, u babičky a dědy… – nebudou se nudit a zlobit?
Nicméně je to doba, kterou bychom měli my, rodiče, využít s dětmi k tomu, abychom vzájemně posílili svůj vztah. To nezávisí ani tak na tom, kolik času spolu strávíme, ale jak. Zde několik (nejen) prázdninový tipů.
Tak třeba – co nejvíc spolu mluvme. Povídejme si o tom, jak jsme se měli v minulém školním roce, co jsme navzájem prožili dobrého i horšího. Co nás potěšilo, co bylo náročnější.
Povídejme si o tom, jak jsme se měli v minulém školním roce, co jsme navzájem prožili dobrého i horšího.
Vytáhněme naše fotky z dětství (přibližně v takovém věku, jako je teď naše dítě nebo děti) a přiměřeně věku dítěte vyprávějme o tom, jací jsme byli, jaké jsme měli kamarády, jak se nám dařilo ve škole, jestli jsme byli zamilovaní, jakého jsme měli doma psa, kam jsme jezdili na prázdniny, co jsme tam dělali, jaká byla naše máma a táta.
Vyprávějme si o svých kamarádech. Jací jsou, co na nich máme rádi, co nám někdy vadí. Co pro nás znamená kamarádství.
Povídejme si s dětmi o našem vztahu k Bohu. Jak je nám blízký, jestli nám v životě pomohl a jak. Jaký vztah jsme měli k Bohu, když jsme byli tak staří jako oni. Zda jsme prožili ve vztahu k Bohu určitou konverzi – kdy Bůh vzdálený (nebo vzdálenější) se stal v našem životě neodmyslitelným přítelem, který nás provází na každém kroku.
Využijme tyto prázdninové dny i k tomu, abychom se spolu více smáli, plánovali a vymýšleli.
Pokud si uvědomujeme určité mezníky v našem vztahu s Bohem, mluvme o nich.
Další možnost – využijme tyto prázdninové dny i k tomu, abychom se spolu více smáli, plánovali a vymýšleli. Udělejme si „mejdan“ v obývacím pokoji. Připravme si k tomu různé dobroty a pusťme si spolu film. Možná jsme na to už neměli dlouho čas.
Vymysleme výlet na kole, lodí do pražské ZOO, sbírejme houby, hrajme si na indiány, hrajme hru na hledání pokladu (tu mohou připravit starší děti pro mladší a rodiče).
Jeďme navštívit někoho, na koho nám už dlouho nezbyl čas. Pozvěme k nám domů někoho, koho jsme už dlouho neviděli.
Pokud se nám zdá, že například náš předškolák má nějaké specifické vlastnosti (něčeho se bojí, neumí přiznat vinu…), o prázdninách na tom víc pracujme.
Řekněme také dítěti, jak ho máme rádi, jak je pro nás milé, důležité. Hodně si čtěme, když dítě nemusí brzo ráno do školy. Vybírejme si knížky spolu s dětmi a pak si o nich vyprávějme, jaké byly, co nás na nich zaujalo.
Pokud si chce dítě pozvat k sobě domů nějakého kamaráda ze školy, povzbuďme ho v tom. Pokud chce jít na několik dnů ke kamarádovi, kterého my také známe, domluvme se na tom.
Pokud máme pocit, že například prostřední dítě trochu „trpí“ tím, že ho starší vždycky překřičí a je více upovídané, a mladší je zase ve věku kojence nebo batolete, je zapotřebí mu věnovat víc času. Jeďme s ním – jeden z rodičů – na jeden den na výlet. Užijme si to s ním a víc ho poznejme. Udělejme pro něj to, co by se mu líbilo (výlet vlakem, do muzea…).
Pak se vrátíme a budeme si společně vyprávět zážitky z toho, jak jsme se měli. Doma se na nás můžou těšit třeba s nějakou připravenou buchtou nebo koláčem.
Udělejme si čas i sami na sebe jako rodina.
Někdy se stává, že o prázdninách jsme více „rozlítaní“, máme víc povinností – hlídat kdo, kde a kdy bude, balení, vybalování… Udělejme si čas i sami na sebe jako rodina. I kdyby byly děti už větší a bydlely ještě s námi doma, udělejme alespoň pár dnů společných. Hrajme hry, kupme si nějakou společenskou hru, kterou můžeme hrát všichni, nebo si ji půjčme od kamarádů.
Učme se s dětmi šít, plést, vymýšlet nové modely, sekat sekerou, chodit podle mapy, učme je plavat.
Vyprávějme si s většími dětmi (2. stupeň základní školy a výš) o tom, co pro ně znamená spravedlnost, co si představují pod pojmem morálka. Řekněme jim samozřejmě, co my vnímáme pod těmito slovy.
Užijme si s malými dětmi dobrodružství spaní ve stanu.
A když přijde konec prázdnin, ukončeme ho cukrárnou, táborákem… a řekněme si všichni, jak jsme se o prázdninách měli. Co nejpěknějšího jsme prožili, co nám prázdniny daly.
A pak rychle do nového školního roku. Snad posíleni tím, že se máme navzájem.
Ilona Špaňhelová
Nové město 2014/7-8