7. října si připomínáme den úmrtí blahoslavené Chiary Luce Badanové.

Chiara Luce Badano byla hezká, přátelská a radostná dívka, cele zamilovaná do Boha. V posledních dvou letech svého života prožila strmý duchovní výstup.

Chiara Luce Badano zemřela 7. října 1990 ve svých necelých 19 letech. Pověst o její svatosti se začala šířit už brzy po její smrti. Mons. Livio Maritano, tehdejší biskup diecéze Acqui, který zahájil v roce 1999 proces jejího blahořečení, o ní řekl, že „její svědectví je důležité zvláště pro mladé“ a že „i dnes je takové svatosti zapotřebí“.

Vyrůstala v italském Sasellu poblíž Janova v pěkné rodině, kde se jí dostalo křesťanské výchovy. Její život byl naplněný skutky lásky. Například ve čtyřech letech pečlivě vybrala ty pěkné ze svých
hraček, aby je darovala chudým dětem. „Nemohu přece dát rozbité hračky dětem, které žádné nemají,“ odůvodnila to.
V první třídě se velmi pozorně starala o spolužačku, které zemřela maminka. O Vánocích ji na návrh své maminky pozvala na oběd. Přála si, aby stůl byl dobře prostřený, s tím nejpěknějším ubrusem, protože „dnes s námi bude Ježíš!“
Jednou si poznamenala: „Jedna spolužačka má spálu a všichni mají strach ji navštívit. Po domluvě s rodiči jí chci přinést domácí úkoly, aby se necítila sama. Myslím, že důležitější než strach je láska.“
Měla ráda hudbu, plavání, tenis, výlety do hor. Když se jí někdo zeptal, zda vypráví svým přátelům o Bohu, odpověděla: „Já nemám o Ježíšovi mluvit, ale dávat ho svým životem.“
V devíti letech poznala Hnutí fokoláre a od té doby žila spiritualitu jednoty. Angažovala se v rámci farnosti i diecéze. Již jako malá opakovala „ano“ Boží vůli, a tak tomu bylo i během posledních dvou let života, kdy onemocněla bolestivou rakovinou kostí.

Zpracovala Ludmila Šturmová

Nové město 7-8/2010

Komiks uveden v Novém městě 11/2010. Autorem je Czina.