Přinášíme jednu z dalších myšlenek Chiary Lubichové, které sdílela s členy Hnutí fokoláre, aby si navzájem pomáhali na „svaté cestě“.

Jak sloužit našemu „hroznu“

Nedávno mě upozornili gen1 z Fontem na úryvek z Papiáše, jednoho z apoštolských otců prvních staletí, osobnosti trochu tajemné. Uvádí následující slova, která prý připisuje Ježíšovi a týkají se posledních časů.

Říká: „Přijdou dny, kdy budou vyrůstat vinice. Každá z nich bude mít deset tisíc vinných keřů. Na každém keři po deseti tisících ratolestech, každá ratolest na deset tisíc listů révy a u každého listu révy bude deset tisíc hroznů. V každém hroznu deset tisíc bobulí a každá vymačkaná bobule dá dvacet pět věder vína. A bude-li si nějaký svatý chtít vzít jeden z těchto hroznů, druhý hrozen na něho zvolá: ,Já jsem lepší, vezmi si mne a skrze mne dobrořeč Pánu…´2“

Co tomu říkáte? Nezdají se vám krásná tato slova?

Odhlédneme-li od jejich věrohodnosti, mohou nám být obrazem toho, čím se má naše Dílo3 stát.

V tomto období je všude v Díle touha uspořádat náš život jako v „hroznu“, jak říkáme – aby každý z nás byl včleněný do nějaké skupiny lidí, oživovaných evangelní spiritualitou Hnutí, pro větší rozhodnost, větší sílu, více horlivosti na svaté cestě, tedy v úsilí o naše posvěcování. A aby každý z nás byl zodpovědný za skupinu bratří, které touží milovat, sloužit jim a pomáhat, protože – jak známo – „bratr, kterému pomáhá bratr, je jak opevněné město“ (Př 18,19).

Proto nám tento úryvek z Papiáše může posloužit jako pobídka v této naší práci a povzbuzovat nás k tak intenzivní lásce, že budeme přinášet přebohaté plody svatosti ke chvále Boží.

Tedy „hrozen“.

Jak ho máme milovat, pěstovat, sloužit mu, abychom v něm sloužili Kristu?

Abychom dosáhli i tohoto cíle, je k tomu příhodné Slovo života na měsíc březen.

Říká nám: „Jestliže mi kdo chce sloužit, ať mě následuje; a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Jestliže mi kdo slouží, Otec ho zahrne poctou.“ (Jan 12,26)

Je to jasné – abychom Ježíšovi sloužili, je třeba ho následovat.

Chceme tedy sloužit Ježíšovi v našem „hroznu“? Následujme Ježíše tak, jak chce být následován – tak, že budeme zapírat sami sebe a brát na sebe svůj kříž.

Toto je skutečně ta nejlepší cesta i k tomu, jak sloužit bližnímu, a potvrdili to svatí. Tito autentičtí následovníci Krista strhli za Ježíšem často desetitisíce lidí. Ale jaká je jejich metoda? Oni se vážně pustili do následování Ježíše tak, jak chtěl být následován, a ostatní následovali je. Milovali Ježíše tak, jak chtěl být milován, a on se jim zjevil. Dostalo se jim většího osvícení o jeho učení a pravdě a tímto světlem pak sami osvěcovali, pomáhali a povzbuzovali své přátele, své učedníky. Byli skutečnými pelikány, kteří své učedníky, své děti, živili jako pravé matky tím, že jim dávali potravu z vlastního těla; poskytovali druhým kromě pravého křesťanského učení také vlastní křesťanskou zkušenost. A lidé je následovali. To bylo tajemství jejich úspěchu.

Jak tedy sloužit našemu „hroznu“ v příštích čtrnácti dnech? Tak, že budeme milovat Ježíše, že ho budeme následovat a našemu „hroznu“ nabídneme vedle slova o naší evangelní spiritualitě také zkušenost s ní ve svém každodenním životě.

Chiara Lubichová

(Z „kolegamenta“, Mollens, 4. března 1982)

_________

1. Gen – mladí z Hnutí fokoláre.
2. I Padri Apostolici (Apoštolští otcové), Città Nuova Editrice.
3. 3. Dílo = Dílo Mariino (Hnutí fokoláre).