Foto: Pixabay

Psycholožka Ilona Špaňhelová se na základě své mnohaleté praxe i osobní zkušenosti zamýšlí nad tím, jak doprovázet dítě v jednotlivých obdobích vývoje a jak mu odpovídat na otázky se sexuální tematikou. Článek vybíráme z archivu časopisu.

„Jedna známá se mě ptala, jestli má moje dítě v mateřské škole také sexuální výchovu. Mě do té doby nenapadlo, že by se s tím mohlo moje dítě setkat už v mateřské škole. Nicméně jsem se zeptala paní učitelky. Ta mě informovala, že se s dětmi bavili o tom, podle čeho se rozezná kluk a holka, ukazovali si obrázky dívčího a chlapeckého těla a říkali si, co je správné dělat a co ne, a jak mají chránit své tělo před ostatními lidmi. Když jsem se ptala, proč nedali tuto informaci na nástěnku (píše se tam, co se v daném týdnu ve školce probírá), paní učitelka řekla, že asi zapomněla, ale že to tam dá dodatečně. Jak dítě vychovávat v této oblasti, jak mu odpovídat na otázky se sexuální tematikou…?“ matka

Už v raném období kojence a batolete je důležité, aby s dítětem byl táta i máma, aby byli pro dítě vzorem.

Je důležité, aby hned od začátku svého života dítě vidělo a vnímalo, že má oba rodiče, kteří se na sebe dokážou usmát, pohladit se, dát si pusu. Dítě má zakoušet, že si před ním vyjadřují slovně („mám tě ráda“, „těšil jsem se na tebe“…) i fyzicky (pusa při příchodu nebo odchodu, objetí) svoji lásku, svoji náklonnost. Vyjadřují si ji i emocionálně – zajímají se o sebe („jak ses měl“, „co sis prožila“). Čili i když dítě ještě mnoho nemluví, například na začátku věku batolete, velmi dobře vnímá, vidí, slyší a dokáže napodobovat.

My, rodiče, jsme pro něj velkým vzorem.

Dítě má zakoušet, že si před ním rodiče vyjadřují slovně („mám tě ráda“, „těšil jsem se na tebe“…) i fyzicky (pusa při příchodu nebo odchodu, objetí) svoji lásku, svoji náklonnost.

Tento vzor a poznání dítěte platí i pro předškolní věk. Dítě přináší ze školky nová slova, pozoruje se často před zrcadlem, někdy se stává i to, že ve školce okukují kluci holky a naopak.

Dítě více poznává svoje tělo, je upřímné, někdy až netaktní. Mnohdy můžeme slyšet, že dítě například řekne: „Ta paní je tlustá.“

Pro rodiče začíná nové období. Období, kdy dítě tráví nějaký čas bez nich, kdy ho nemohou pozorovat, korigovat jeho chování nebo komentovat to, co vidí a slyší. Přesto by měli zůstat v oblasti sexuality pro dítě stále velkým vzorem.

Měli by ho učit, aby své tělo přijímalo, aby holčička byla ráda, že je holčičkou, a kluk, že je klukem.

Děti si například rády hrají na doktora, pozorují se. Někdy se pozorují i sourozenci jiného pohlaví, například při společném koupání. V tomto věku je to naprosto přirozené.

Mělo by to být také období, kdy je rodiče učí většímu taktu a respektu k druhému, většímu studu v sexuální oblasti, učí je, co je možné doma, co „venku“ a co se „venku“ nesmí.

V této době je velmi důležité intenzivně cvičit takt a respekt vůči druhému, například se dítěte ptát: „Kdybych ti řekla to a to, vadilo by ti to?“ Zkoušet s ním, jak by reagovalo na různé příklady. Někdy je možné udělat doma i „divadelní“ představení, kdy si dítě spolu s rodiči zkouší, zda různé věty mu jsou příjemné nebo ne.

Stud v sexuální oblasti má mít nastavena rodina a tento stud pak dítěti předávat. Protože si svého těla vážíme a máme k němu úctu, nechodíme neoblečení. I dítě někdy řekne, že se stydí. Ví, co toto slovo znamená, protože se například stydí, když má zazpívat nebo přednést básničku před více lidmi. Může tedy zažít tento stud i v jiné situaci.

Dítě je v tomto období (a samozřejmě i v dalších) více přístupné nápodobě, a proto je i velmi důležitý identifikační vzor.

Pro kluka je důležitý otec – jak se chová sám k sobě i k mamince. Stejný význam má matka pro holčičku. A pak je důležitá jejich interakce – jejich vzájemné působení jednoho na druhého.

V tomto předškolním období by jistě měl proběhnout v rodině rozhovor o tom, jak dítě vzniklo, jak se narodilo (první otázky na toto téma má dítě právě kolem 3. roku). Mohou k tomu posloužit i některé dětské knížky. Je dobré, když je u toho máma i táta a oba zdůrazňují, že se mají hodně rádi a že se z této lásky dítě narodilo.

Je možné vysvětlit, jak miminko rostlo v bříšku, ukázat miminko z ultrazvuku – pokud mají tuto fotku rodiče doma schovanou. Nevyhýbala bych se postupně jednoduchým, pravdivým slovům jako spermie, vajíčko…

V tomto období je důležité odpovídat dítěti pravdivě, jednoduše. A aby to bylo samozřejmě „přiměřeně“ jeho věku. Je lepší říct mu méně informací, spíše se ho ptát, jestli je ještě něco napadá, co potřebuje vědět. Dítě ve věku předškoláka potřebuje tyto odpovědi slyšet jako první od rodičů. Oni jsou pro něj nejdůležitější. Je to důležitá součást sexuální výchovy – základní poučení dítěte, vysvětlení, jak věci jsou, jak je má nastavené rodina.

Velmi špatné je o těchto věcech s dítětem nemluvit. Může se stát, že se pak informace dozvídá zprostředkovaně od jiných lidí, starších kamarádů nebo z útržků rozhovoru. Může být z toho zmatené, znejistěné.

Stud v sexuální oblasti má mít nastavena rodina a tento stud pak dítěti předávat.

Mladší školní věk

Tento věk je považován z vývojového hlediska za nejklidnější.

Pokud by se tedy dítě v tomto období chtělo ve vztahu k sexuální výchově na něco zeptat, bude to zřejmě považovat za fakt, který mu rodiče předají. Často v tomto období hltá všechny informace, je tedy vhodné, aby se rodiče ještě jednou vrátili k tomu, jak vzniká miminko, jaké jsou pohlavní orgány. Dítě se často zeptá na informace, které někde zaslechne (ve škole, mezi kamarády…). Je vhodné, aby mu je rodiče více objasnili, seznámili je s tím.

Pokud má dítě takovou důvěru k rodičům a mluví s nimi o těchto věcech otevřeně, je to výborné. Jestliže mají rodiče tak otevřený vztah s dětmi, že jim sami nabízejí, aby se ptaly na to, co jim není jasné, je to také výborné.

Pořád ale platí, že dítě vnímá rodiče jako osoby, které „sleduje“ a které může v jejich chování a názorech napodobovat.

Pořád ale platí, že dítě vnímá rodiče jako osoby, které „sleduje“ a které může v jejich chování a názorech napodobovat.

Puberta

Někdy na rozmezí mladšího školního věku a puberty (čili v předstihu než se to stane) by se dítě mělo dozvědět o změnách, které v jeho těle nastanou. Děvče má vědět o kráse ženskosti, o kráse lásky, o velké hodnotě panenství. Má také vědět, co je menstruace, která k věku dívky patří, aby nebyla zaskočená, ale připravená. Máma má dceři nabídnout, aby se kdykoliv a na cokoliv zeptala.

Táta se má zase chopit role „vůdce a poradce“ pro kluka. Má mu říct, jaké změny v období dospívání u kluka nastanou, co se děje při noční poluci, co to znamená galantnost, můžou mluvit o tom, jaký typ dívky se chlapci líbí a také o hodnotě panictví atd.

Rodiče se mají o děti zajímat, mají jim být k dispozici, mají se snažit o nový, otevřený, láskyplný vztah.

Ve vztahu k sexualitě je pro vývoj dětí velmi důležité, aby rodiče měli – v duchu evangelia – rádi sami sebe i sebe navzájem, aby jeden druhého přijímali a uměli svoji lásku k druhému vyjádřit s respektem. Aby byli v komunikaci k dětem otevření, chtěli poznat i jejich názory a stále budovali vzájemné vztahy.

Ilona Špaňhelová

Nové město 3/2015

_________________

Použitá literatura: Pavel Kabíček a kol., Rizikové chování v dospívání, Triton, Praha 2014.