Českou katolickou církev letos čeká mimořádná událost – bude mít dva nové blahoslavené. Svého blahořečení se dočkají kněží Jan Bula a Václav Drbola, umučení v 50. letech 20. století komunistickým režimem.

Už v říjnu 2025 papež Lev XIV. podepsal dekret o jejich beatifikaci a oba muži se tak stali prvními Vatikánem oficiálně uznanými mučedníky moderních českých dějin. Samotná slavnost blahořečení se uskuteční 6. června 2026 na brněnském výstavišti. Jaký byl životní příběh Jana Buly a Václava Drboly, čemu zůstali věrní až do své smrti a jaké poselství jejich odkaz přináší do dnešní doby?

Jan Bula: mimořádně oblíbený kněz
Jan se narodil 24. června 1920 v Lukově u Moravských Budějovic. Po gymnáziu začal studovat teologii, studium ale dokončil až po válce, během níž více než rok nuceně pracoval v keramičce. Kněžského svěcení se dočkal v roce 1945 v Brně. Brzy poté nastoupil do svého jediného působiště v Rokytnici nad Rokytnou na Třebíčsku, kde si získal mimořádnou oblibu mezi lidmi – zejména mezi dětmi a mládeží. Svou všestranností a zapojením do veřejného života v mnohém přesahoval tehdejší pojetí kněžství: rozvíjel také svůj výjimečný výtvarný talent malbou obrazů, vedl různá společenství, pro děti organizoval pobyty v přírodě, podílel se na ochotnickém divadle a účastnil se sportovních aktivit. Vysloužil si pověst otevřeného, charismatického a laskavého člověka. Své bohulibé dílo ale nemohl konat dlouho, protože v roce 1948 Československem otřásl komunistický převrat.

Václav Drbola: ve službě lidem i pravdě
Václav se narodil 16. října 1912 ve Starovičkách u Hustopečí. Po absolvování gymnázia vystudoval teologii a na kněze byl vysvěcen v Brně roku 1938. Poté působil ve Slavkově u Brna, v Čučicích a v Bučovicích, kde se výrazně zapojil do veřejného dění v Orlu a Spolku katolických tovaryšů. Také působil jako funkcionář lidové strany. V roce 1950 byl přeložen do Babic, kde nahradil zatčeného faráře. Staral se tam o chod celé fary a pustil se do opravy varhan. „To byl takový dobrák, pomenší postavy, starostlivý duchovní. Legrace s ním byla,“ vzpomínal na něj babický varhaník Ludvík Stehlík. Vedle laskavého srdce a smyslu pro humor měl Václav také silný cit pro řád a spravedlnost, který se projevil v rukopise, kde pravdivě vylíčil praktiky komunistického režimu. Přestože byl nenápadný a věrný své službě, jeho kontakty a protirežimní postoj se mu později staly osudnými.

Václav Drbola na vycházce s brněnskými bohoslovci.

Co je to blahořečení?

Blahořečení neboli beatifikace je proces, který vede k uznání osoby za „blahořečenou“ v rámci katolické církve. Je to první krok na cestě ke kanonizaci, tedy k prohlášení za svatého. Blahořečení znamená, že církev oficiálně uznává, že daná osoba žila ctnostný a svatý život a je právem uctívána jako vzor pro ostatní věřící. Proces blahořečení v důsledku znamená důkladný průzkum života a skutků kandidáta, zejména hledání důkazů o jeho ctnostech, hrdinství nebo zázracích. Pokud je proces blahořečení úspěšný, znamená to, že daný člověk může být na místní úrovni uctíván a prosba o jeho přímluvu může být součástí modliteb. Proces blahořečení Jana Buly začal v roce 2004, v roce 2011 k němu byla připojena kauza Václava Drboly. Zkoumání jejich života na diecézní i vatikánské úrovni tak trvalo plných 21 let.

Soudní proces s předem stanovenými viníky

Po převratu v roce 1948 chtěli komunisté mimo jiné zasít nejednotu mezi věřícími a vytvořit „národní církev“ řízenou státním aparátem. V roce 1949 byly vydány klíčové proticírkevní zákony a v následujících letech režim zahájil likvidaci řeholí, církevních škol i nezávislého katolického tisku. Věznil a mučil biskupy, kněží i věřící laiky. Takový osud čekal také Jana Bulu a Václava Drbolu. Komunističtí vyšetřovatelé je dali do zcela smyšleného spojení s takzvanými babickými vraždami, které v červenci 1951 se skupinou pomocníků spáchal samozvaný odbojář Ladislav Malý.

Oba kněží se s Ladislavem Malým nezávisle na sobě setkali během jara 1951. Oslovil je s falešnou legendou, že osvobodil z internace pražského arcibiskupa Josefa Berana a hledá pro něj spolehlivého zpovědníka. Informace o arcibiskupovi Beranovi ale byla lživá. V dubnu 1951 byl zatčen Jan Bula, v červnu 1951 pak také Václav Drbola. Přestože se babické vraždy staly až několik týdnů po jejich zatčení, nebránilo to komunistickým pohlavárům obvinit oba kněze ze spoluúčasti na vraždách a učinit z nich jedny z hlavních protagonistů vykonstruovaných justičních procesů.

Takových procesů se v souvislosti s babickými událostmi uskutečnilo celkem sedm. Odsouzeno v nich bylo 56 osob, z toho 11 z nich, včetně Jana a Václava, k trestu smrti. Popraveni byli v jihlavské věznici oběšením – Václav v srpnu 1951, Jan v květnu 1952.

„Mnoho bylo mých plánů, ale všechny byly podmíněny vůlí Boží.“

(Jan Bula v dopise knězi Cyrilu Bojanovskému, kterému psal den před svou popravou)

Hlas z vězení, který přetrval

Během vyšetřování Jan i Václav čelili naprosto nesmyslným obviněním a krutému mučení. Přesto si zachovali vnitřní sílu a zůstali věrni své víře, jak víme ze svědectví lidí, kteří se s nimi během věznění setkali, nebo také z dopisů, které z cely smrti napsal Jan Bula. Namísto hořkosti z jeho posledních slov zaznívá klid, odevzdanost a vděčnost. Kněz, který ho noc před popravou přišel vyzpovídat, o tomto setkání na sklonku svého života – při procesu blahořečení – svědčil: „Já jsem mu v té chvíli vlastně téměř záviděl. Jaký měl klid a jistotu, že hned půjde do nebe. V tu chvíli bych byl ochoten jít na jeho místo.“

Dopis Jana Buly rodině.

Jaká poselství Jan a Václav přinášejí do dnešní doby?

Od mučednické smrti obou kněží uplynulo víc než 70 let. Přesto je jejich odkaz stále živý díky hodnotám, kterým zůstali věrní až do své smrti.

VĚRNOST PRAVDĚ
Stáli si za tím, čemu věřili. Věrni Bohu a kněžskému povolání neváhali postavit se zlu tváří v tvář, což svědčí o jejich morální síle a odvaze.

SÍLA LÁSKY
Tichá láska je silnější než nenávist. Láskou a milosrdenstvím lze totiž odpovědět na nenávist ve světě, který rozdělují nepochopení a spory. Jan Bula v jednom z dopisů z cely smrti napsal: „Největší posilou je mi to, že jsem věrně soužil Bohu až do konce. Člověk Boha nikdy dost nemiluje, a to je jediné, čeho musí litovat.“

MOC ODPUŠTĚNÍ
Odpuštění v ohnisku bolesti vede k uzdravení. I pro nás je výzvou namísto důvodů k zahořklosti a zlobě hledat důvody ke vzájemné toleranci a respektu.

Jediná známá fotografie Václava Drboly společně s Janem Drbolou. Oba se opírají o jízdní kola.

Slavnost blahořečení

Biskupství brněnské zve na slavnost blahořečení Jana Buly a Václava Drboly, která se uskuteční v pátek 6. června 2026 na brněnském výstavišti. Půjde o výjimečné setkání věřících s pestrým programem, který vyvrcholí slavnostní mší svatou. Od března 2026 bude možné zajistit si účast a místa prostřednictvím registrace na webu www.buladrbola.cz, kde lze také najít řadu dalších informací o životě, odkazu i historickém kontextu obou mučedníků. Příběh Jana Buly a Václava Drboly je nejen pozváním k účasti na této mimořádné slavnosti, ale také k hlubšímu zamyšlení nad tím, čemu jsme ochotni zůstat věrní i my.

Anežka Benešová a Vojtěch Jurásek, komunikační tým, Biskupství brněnské

Nové město 2/2026