Bizarní otázka? Ne však pro projekt Lazare, který ve Francii a dalších okolních státech provozuje 16 domů, ve kterých žije přes 250 lidí – polovina bývalí bezdomovci a polovina mladí pracující. Takový projekt mě před pár lety velmi zaujal a když jsem začal pracovat pro Františkovu ekonomiku, nenapadala mě snad výstižnější iniciativa pro odkaz svatého Františka. Proto jsem se rozhodl jeden dům ve Francii navštívit a zjistit, jak podobný dům založit i u nás v Česku.

Vše začalo v roce 2006, kdy Étienne a Martin, dva mladíci z Paříže, pohnuti soucitem k lidem žijícím na ulici, otevřeli první sdílený byt. Dohoda o společném bydlení spočívala v jednoduchých pravidlech. Společná večeře jednou týdně, podílení se na domácích pracích, žádný alkohol, drogy nebo násilí a platba nájemného, které je pro všechny stejné. Mladí pracující se navíc zavazují ke společné ranní modlitbě. „Prožili jsme několik opravdu krásných chvil, diskusí a objevů, ale také mnoho výzev, omylů i velkého rozčilení…“ říká jeden ze zakladatelů. V roce 2008 otevřeli další dům s 20 lidmi a brzy měli touhu rozšířit tento styl bydlení za hranice Paříže. Proto se domluvili se zastřešující organizací Association pour l’Amitié na založení nové organizace, a tak se zrodil Lazare!

První dům pod novou „značkou“ vznikl v roce 2011 v Lyonu. Od té doby se Lazare domy rozšířily do více než patnácti měst po Francii, Belgii, Španělsku, Švýcarsku i Mexiku.

Lazare bojuje proti sociálnímu vyloučení spojováním mladých lidí a lidí bez domova pod jednu střechu, kde vytvářejí komunitu. Jeho vizí je svět, kde se bohatí a chudí setkávají, aby společně znovu začali a rostli. Přátelství, svoboda, jednoduchost, věrnost, charakter, cílevědomost a přijetí zranitelnosti – to jsou základní hodnoty Lazare projektu. Komunitní život zahrnuje společná jídla, výlety, dovolené, podporu v hledání práce a také ve vydávání svědectví, kterým inspiruje své okolí.

Každý Lazare dům se skládá z bytu pro podporující rodinu a z mužského a ženského bytu. Ve většině domů se také nachází kaple a společná místnost.

Naše zkušenost

Společně s rodinou jsem se koncem října vydal do francouzského Nantes, kde byl v roce 2012 založen druhý Lazare dům.

V tomto městě se nachází také zázemí celého projektu. Bylo úžasné vidět kancelář plnou nadšených lidí, kteří zajišťují, aby se o projektu vědělo a měl zdroje na financování a zakládání nových domů. Ve Francii je Lazare celkem dobře známý i díky podpoře známých osobností. Dům v Nantes na mě zapůsobil velmi svěžím dojmem. Budova prošla před deseti lety kompletní rekonstrukcí, která upravila prostory pro kapacitu 40 osob.

Setkali jsme se s Emanuelem, který v minulosti žebral na ulici u jednoho pekařství. Peníze, které si vyžebral vždy směnil v pekařství za pečivo. Díky Lazaru se mu podařilo postavit opět na vlastní nohy. Emanuel je totiž vyučený cukrář a díky pomoci Lazaru se bude  vracet do pekařství už ne jako žebrák, ale jako zaměstnanec. Dům v Nantes má jednu specialitu a tou je byt v rámci projektu Marta a Marie, který je určený pro sdílené bydlení mladých pracujících žen a samoživitelek v požehnaném stavu. Jeden rok bydlení by jim měl pomoct v čase před a po porodu k nabrání sil a k posunu do nového stálejšího ubytování.

Také jsme se setkali s podporující rodinou. Starají se, aby v domě byla příjemná a přijímající atmosféra, aby byla dodržována pravidla, vybírají ubytované a také je propouští, pokud soužití v domě nefunguje podle domluvy. Podporující rodině je věnována dostatečná péče, aby mohla vykonávat službu a zároveň měla prostor pro vlastní rodinný život. Proto má k dispozici i supervizi. Jeden z manželů se projektu věnuje na poloviční úvazek, který je neplacený. Kompenzací je jim snížený nájem.

Lazare je pro mě obraz, jak by měly vypadat sociální služby zítřka. Rád bych, abychom v duchu Lazare projektu všichni objevili sociální cítění, které v sobě máme, a dotkli se bolesti druhých lidí. Jen tak ji totiž budeme moct uzdravit a společně s ní i celou naši společnost.

Josef Zvoníček