Na podzim otevírá projekt Živé fary nově zrekonstruovanou faru Křivoklát, která je k dispozici pro pobyt společenství, rodin a přátel. 

Přinášíme rozhovor s rodinami, které se o její provoz budou starat. Anežka a Mirek Špeldovi, Marita a Jiří Majvaldovi, Jana a Václav Kašparovi a Veronika a Pavel Seidlovi.

• Můžete krátce představit projekt Živé fary?

Pavel: Myšlenka projektu Živých far pochází z hlavy Jana Diblíka. Projekt se snaží podporovat společenství a vracet život chátrajícím farám zároveň. Kostel a fara byly obvykle centrem společenského života farnosti i obce. Chceme navázat na dobrou tradici a dát mnohým zakusit sílu společenství. Již delší dobu takto fungují fary v Říčkách v Orlických horách a v Sudějově, nyní přibude ta na Křivoklátě.

• Jak jste se k faře na Křivoklátě dostali a čím si vás projekt získal?

Marita: To si pamatuji živě. Týden po porodu dcerky se stavoval brácha (Jan Diblík) a mimochodem nám nabídl péči o provoz fary se slovy, zda nechceme našemu společenství „dát nějaký další smysl”. V tu chvíli jsem měla v hlavě úplně jiné věci, a když jsme za pár dní faru v původním stavu viděli, myslela jsem, že se dočista zbláznil. Ale když jsme se oklepali z počátečního šoku, bylo neoddiskutovatelné, že to bude dílo Boží a my s ním chceme pomoci.

Pavel: S kamarády jezdíme na faru v Říčkách a v Sudějově už léta. Cítil jsem, že je to příležitost, jak můžu nyní zprostředkovat radost ze setkávání se zase jiným skupinám, jak to můžu „vrátit”.

• Jak se vaše skupina rodin dala dohromady?

 Václav: Většina z nás se zná z přípravného týmu dobrovolnické brigády SummerJob. Nějaký čas po tom, co jsme na něj přestali jezdit, jsme se (už v tomto složení) začali docela pravidelně scházet a padl nápad rozjet další SummerJob, jen v menší a punkovější variantě. A skutečně pak proběhly dva ročníky SummerJob Comeback. Pomáhali jsme na Jesenicku a poté na Břeclavsku, kde se krátce předtím prohnalo ničivé tornádo.

Mirek: Proto se nám Honza s nabídkou trefil do noty. I když jezdit spolu na dovolené a grilovat je větší pohoda, mluvili jsme o tom, že chceme ten čas v budoucnu investovat do nějakého projektu s přesahem. No a podívejte, stačí pomyslet.

• Kdo bude moci faru využívat?

Anežka: Chceme, aby fara sloužila jako místo pro setkávání a žití evangelia.

Kapacita je 6 pokojů, cca 30 lůžek, takže pojme rodiny jako jsme my, ale i početnější skupiny jako farní společenství nebo tábory.

Stačí vyplnit jednoduchý rezervační formulář zde.

Veronika: Fara leží uprostřed obce Křivoklát a obklopuje ji dechberoucí krajina Chráněné krajinné oblasti Křivoklát. Do lesa a na výlety, ale i na hřiště je to pár kroků. Lokalita je to podle nás snová.

• V jakém stavu byla fara během předání spolku Živé fary?

Jiří: Fara měla novou střechu, vše ostatní bylo poměrně v dezolátním stavu a s postupem času přibýval také rozsah rekonstrukce. Nakonec to dopadlo tak, že veškeré povrchy, rozvody a vytápění jsou nové. Vzhledem k tomu, že se měnily    i dispozice místností, je celý interiér k nepoznání. I proto na ní už rok a půl intenzivně pracují dva řemeslníci. Průběžně přijíždějí také různí brigádníci. Často i gen, kteří tu už dvakrát pořádali jarní brigádu SpringJob.

Nicméně i když se fara na podzim otevírá, práce tady bude dost i nadále. Takže kdyby někdo ze čtenářů měl chuť, určitě je možné přijet pomoct, přispět finančně, nebo na projekt vzpomenout v modlitbě.

• Co byste faře popřáli?

Jana: Aby se do ní vrátil život a byla místem setkávání různorodých společenství. Aby se sem lidé rádi vraceli, a to nejen kvůli krásnému místu, ale především kvůli duchu, kterého bychom si přáli na faru společně přinést. A aby se tu všichni, kteří budou faru užívat, ať už občasní brigádníci, místní farníci nebo lidé z různých koutů země, cítili vítáni nebo ještě lépe jako domácí, vzali toto místo za své, a aby se po odjezdu cítili občerstvení na těle i duchu!

Za rozhovor děkuje Magdalena Broschová

Nové město 5/2025