K jesličkám přes zadní dvířka? Ne každý si troufá „na velké dveře, na bránu“. Někdy se zdají být běžné přístupy k jesličkám i trochu vychozené. A přece existuje tichá touha za tím, co naznačují jesle, Vánoce. Klaus Hemmerle stále hledal nové přístupy ke klíčovým slovům Vánoc. Přiblížení se z neobvyklých stran, ze zadních dvířek, aby tak možná umožnil nový přístup k Dítěti a v něm i ke skrytému Bohu a lidem. Vánoční slova, použitá v slovní hříčce, začínají nanovo promlouvat: Slovo a mlčení, sestup a vstup, Dítě a nový začátek, světlo a tma, hvězda a srdce. Jsou to klíčová slova nejen pro svátek Ježíšova narození, ale pro náš osobní, mezilidský a společenský život. Neboť ten, kdo se tu stal člověkem, Dítětem, přišel pro všechny, pro každého jednoho, pro svět jako celek, pro nový, jiný svět.

Texty, reflexe, úryvky z listů a kázání, které byly sesbírané do této knihy mohou otevřít náš pohled na osobitou Boží „strategii zadních dvířek“. Zdá se, že měl zálibu překvapit nás, jít nám na cestách naproti, což jsme nikdy a nikde neočekávali nebo nepokládali za možné. Má rád malou cestu, cestu dolů. Přitahuje ho tam, kde ještě nebo už není, kam „vlastně“ vůbec nepatří. Nebo chce být tam, kde jsme my.